Kráčím si parkem a pozoruji dění kolem sebe. Maminky uhánějí se svými malými láskami vezoucí je v kočárku. Některé děti jsou v naprosté pohodě a některé děti se zlobí a nejsou šťastné. Různé společnosti vyrábí kočárky, které dětem umožní koukat dopředu a na rodiče se musí stále jenom otáčet. Nevidí na vás, když na ně mluvíte. Nevidí, když se usmíváte. Nemají vaši pozornost a nebaví je to. Jsou většinou nešťastné. Nejraději by si stouply, aby na vás viděly a mohly s vámi komunikovat. Nemohou! Ještě k tomu musí sedět v jedné poloze zapnuté v bezpečnostních pásech bez možnosti jakéhokoli pohodlí, nebo změny polohy. Vidím dětičky s dudlíkem v puse, i když není zapotřebí. Snaží se s ním povídat. Různé křupky místo pořádného jídla. Připadá mi svět mezi rodiči a dětmi čím dál smutnější. Bez komunikace a radosti. Ale proč tomu tak je?
Je lepší, když na vás uvidí. Můžete jim vyprávět, co vidíte a co slyšíte. Můžete jim zpívat, říkat básničky nebo říkanky. Uvidí, když se usmíváte. Nemusí sedět zapásané. Vy je dokážete ochránit i bez pevného připoutání. Máte k dispozici přídavné ochranné kšíry, pro bezpečí v kočárku a děti mohou jezdit v kleče, nebo ve stoje a užívat si jakoukoli cestu s dobrodružstvím. Buďte s vašimi dětmi tady a teď. Čas se nedá vrátit.
Jak docílit pohody a harmonie na cestách? Těším se na vás v mých seminářích, nebo individuálních konzultacích.